Žádné jiné předchozí politické vedení Libereckého kraje nedopustilo takovou ztrátu akutních lůžek chirurgie a interny v nemocnicích a celkový pokles dostupnosti zdravotní péče. Pátým rokem stojí v čele kraje hejtman M. Půta (STAN), jenž nese svůj podíl odpovědnosti na tomto stavu. Investice kraje z veřejných peněz do mediálního světa sice přináší úspěch v podobě oblíbenosti hejtmana u některých voličů, nicméně poctivou práci lékařů a sester ani sebelepší článek v novinách nenahradí.
Ukazuje se také, že dosazování kamarádů a kývalů pana hejtmana do manažerských funkcí není cestou, která by mohla stabilizovat fungování nemocnic. Každý vedoucí pracovník, který se vzepřel nebo vzepře zájmům Starostů, tak je ale zostuzen a z funkce odvolán. Rádoby poctivá výběrová řízení, kontroly a audity prováděné protěžovanou firmou, to jsou řídící nástroje současného vedení kraje.
Příčinou snížení dostupnosti zdravotní péče je především neodbornost, která plyne z faktu, že za poslední čtyři roky a osm měsíců ve funkci člena Rady LK, pověřeného právě řízením zdravotnictví, stojí už čtvrtý člověk (Kocumová, Pieter,Tulpa, Sobotka). Zvláštní postavou v celé té plejádě ,,odborníků" je P.Tulpa, dnes náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže,tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti. V minulém volebním období člen Rady Libereckého kraje - nejprve pro sociální resort a pak pro resort zdravotnictví. Tento odborník - turista, řídí na kraji už třetí resort. Stejně ze široka se P.Tulpa rozmáchl v politice. Jak sám uvádí na profilu kraje, tak v letech 1982 až 1989 byl členem KSČ. V profilu píše, že: ,,Stydím se za praktiky komunistů v 50. letech a v dobách normalizace 1969 - 1988". Asi jeho voličům stačí, když tento ,,sedmiletý" předlistopadový komunista dojde ke studu i za dobu, kdy mu nevadilo platit stranické příspěvky a podporovat politiku, kterou teď najednou pohrdá. Aby P. Tulpa v politice něco znamenal, tak je v dnešní době členem politického hnutí Domov nad Nisou, politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj a zároveň sympatizant hnutí Starostové a nezávislí. Na jednoho člověka je toho až až.
Faktem zůstává, že od podzimu 2012 do krajských voleb v říjnu 2016 nebyl v čele rezortu zdravotnictví žádný zdravotník. S příchodem Dr. Sobotky (ODS) v roce 2016 se našla jen formální záplata problému a zároveň náplast k uspokojení ODS.
Proto jsou důsledky takového chování ve zdravotnictví nesmírně zhoubné. Aby toho nebylo málo, tak kriminalisté z Národní Centrály proti organizovanému zločinu téměř po třech letech ukončili práce na případu údajné korupční kauzy hejtmana, který stane s největší pravděpodobností ještě letos před soudem. Je evidentní, že prohlášení o manažerských schopnostech Starostů nebudou tak zdrcující. Jejich slova o transparentnosti a nekorumpovatelnosti totiž končí tam, kde začíná Půtův trestní spis.
Pochopit řídící schopnosti M. Půty a jeho přátel není nic složitého. Statisticky vyjádřeno - vládnutí Starostů pro Liberecký kraj a jejich dřívějších i současných koaličních partnerů navodilo následující snížení dostupnosti zdravotní péče.
Od listopadu 2013 byla omezena přítomnost lékaře na základně záchranné služby v Doksech a to jen na letní měsíce. Důvodem mělo být šetření peněz za práci lékaře a řidiče. Byla to ukázka toho, kde v žebříčku Starostů je umístěn pacient a kde je populistické vyjádření o jejich šetřivosti. Když se však přiblížil termín krajských voleb, tak na základě rozhodnutí Rady LK, ze dne 20.10. 2015 - došlo k návratu vozidla s lékařem v setkávacím systému do Doks.
V září 2015 bylo zrušeno 35 akutních lůžek interny ve Frýdlantu v Čechách, čímž se jasně prokázalo, že selhala tolik slibovaná ,,lepší" komunikace kraje a zdravotnických zařízení. Hejtman sám uvedl, že se o ukončení provozu akutních interních lůžek v nemocnici Frýdlant dozvěděl z médií.
Následně od ledna 2016 došlo k uzavření akutních lůžkové interny v Semilech, což představuje ztrátu 31 lůžek pro pacienty. Tato nemilá situace ještě více dokresluje neschopnost vedení kraje. Semilská nemocnice patří městu, kde je totiž starostkou L. Mlejnková, která je i krajskou zastupitelkou a dokonce i předsedkyní Dozorčí rady Krajské nemocnice Liberec. Od druhé poloviny března 2017 se uzavřelo i lůžkové oddělení na chirurgii v Semilech, čím došlo ke ztrátě 20 akutních lůžek. Ukázalo se, že ani kumulace funkcí a vazeb L. Mlejnkové nedokázala zabránit úpadku Nemocnice v Semilech.
Liberecký kraj je zřizovatelem Zdravotnické záchranné služby. Po nástupu M. Půty do funkce hejtmana mělo být i na záchrance lépe. Opak se stal pravdou. V říjnu 2016 došlo ke zrušení přítomnosti lékaře na výjezdové základně záchranky v Jablonném v Podještědí. Tento neutěšený stav trvá do současné doby. Tím se opět snížila dostupnost přednemocniční neodkladné péče. Většina starostů měst a obcí inklinuje ke hnutí STAN, tak raději mlčí. Pokud by takto na kraji vládl někdo jiný, jistě by se řada starostů ozvala právě kvůli snížení dostupnosti záchranky. Zde platí heslo: ,,Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti".
Od 13. února 2017 došlo k měsíčnímu omezení provozu (plánovaných operací) na chirurgii v Nemocnici s poliklinikou v České Lípě. Od druhé poloviny března 2017 došlo k uzavření dvaceti akutních lůžek na chirurgii v Semilech.
V červnu 2017 byla podána výpověď 4 kardiologů z Krajské nemocnice Liberec, čímž je ohrožen chod oddělení. Zároveň byla oznámena rezignace dvou vysokých manažerů, tedy Ing. Marka a Dr. Nečesaného, kteří řídí dvě největší krajské nemocnice.
Snížením počtu akutních lůžek a snížením počtu lékařů dochází k výraznému zhoršení možností řešit hromadný výskyt zraněných na území kraje při vzniku závažných havárií nebo živelných katastrof.
Zdravotnictví v našem kraji zrovna nevzkvétá. Jde-li o hlavní kritéria - prohlubuje se především nedostatek lékařů, nedostatek sester, laborantů. Zároveň je evidentní, že jejich platy jsou malé. Schází sestry s plnou kvalifikací. Jejich práci mnohdy nahrazují tzv. zdravotničtí asistenti. Na odděleních, kde leží 30 až 34 pacientů slouží často jedna sestra/asistent !!! Už několik let nedošlo k žádnému výraznému rozšiřování oddělení v nemocnicích. Zdravotnictví personálně strádá. Dostupnost pohotovosti (včetně zubní) není zrovna tím, co by mohlo vyvolávat nadšení.
Řada nemocnic se potýká s nedodržením tzv. personálních, věcných a technických podmínek. Pojišťovny tento stav zatím přehlížejí. Nicméně bez lékařů nejsou jednotlivá oddělení nemocnic schopna odvádět výkony nasmlouvané u pojišťoven. Nemocnicím pak schází platby za výkony. Když nejsou výkony - tak nejsou peníze na zvýšení platů. Bez peněz se zaměstnancům nepřidává. Lékaři a sestry proto odchází jinam. Uzavírají se oddělení. Pacienti déle čekají v pořadníku na plánovaný výkon. Kdo tento kolotoč problémů neřeší? To je evidentní. Je to totiž nad možnosti a schopnosti Starostů.