Absolventi našich vysokých škol bývali uznávanými a žádanými odborníky v celém světě. Po roce 1989 se začal prosazovat názor, že žáci a studenti jsou zbytečně stresováni a přetěžováni, vědomosti nejsou důležité, když se dá vše nalézt na internetu. Žák a rodič se stali klienty, kterým škola musí vyhovět, protože jí přinášejí peníze. Maturita byla povýšena na nutnost pro každého. Aby ji zvládl téměř každý, musely být sníženy nároky. Musíme se přece přiblížit „západním“ zvyklostem. "In" se stalo studium gymnázia a odborné školy se začaly vytrácet.
Do maturitních oborů byli a jsou přijímáni téměř všichni, kdo chtějí, bez ohledu na schopnosti a dosavadní výsledky. Počet nabízených oborů to umožňuje. Řemesla se už pak nemá kdo učit a vytrácejí se. Člověk jenom vyučený je „podřadný“. Způsob financování regionálního školství na žáka vede školy k boji o každou žákovskou duši. Že nezvládá? „Nevadí, ono to pak nějak dopadne, ale čtyři roky máme peníze.“ Zatratil se mechanismus jednotných přijímacích zkoušek, roky se hledá podoba jednotné maturity. Už na základních školách jsou na žáky kladeny podstatně nižší nároky než dřív. Nevím už, který ministr školství bez ohledu na prognózy vývoje počtu dětí v ČR nechal zapsat do rejstříku škol školy nové, většinou gymnázia soukromá nebo církevní. Nepoměr mezi počtem nabízených oborů ve školách a počtem žáků se razantně zvýšil. A rušení nebo slučování škol je velké „politikum“.
Je možné vrátit úroveň našeho školství a vzdělanost národa zase na vysokou příčku, za kterou jsme se nemuseli nikdy v porovnání se světem stydět? Je. Bude to běh na delší trať a start musí být co nejdřív. Nutné je redukovat síť škol nejen středních, ale i vysokých tak, aby počet a složení oborů odpovídalo potřebám. Co nejdřív spustit reformu financování regionálního školství. Schválit motivační, vícestupňový kariérní řád pedagogů, garantovat dlouhodobě dostatečné množství peněz na navyšování jejich mezd, ke studiu učitelských oborů přijímat zájemce, kteří budou garantovat kvalitu vzdělávání. Bylo by dobré sjednotit alespoň na základní škole učební programy. Přijímací řízení na školy střední postavit na jednotné přijímací zkoušce, minimalizovat nebo úplně zrušit doplňování kritérií pro přijetí žáka ze strany ředitele školy. Přijímat ke studiu na základě schopností a vědomostí. Zvýšit např. působením výchovných poradců prestiž řemeslných oborů. Výchovným a kariérovým poradcům dát větší prostor pro nenahraditelnou a stále náročnější práci. Znovu přehodnotit proces „inkluze“ a příslušné paragrafy ve školském zákoně. Zastavit degradaci učitelské profese. Motivovat vzdělávání zajímavými prospěchovými stipendii. Cíleně podporovat talentované děti ve všech oblastech. Zajistit kvalitní vzdělání všem bez vazby na finanční možnosti rodin. Systematicky mapovat potřeby zaměstnavatelů a připravovat žáky tak, aby byli zaměstnatelní hned po ukončení školy. Rozvíjet úzké vazby konkrétních škol a firem. Zaměřit se na takový obsah vzdělávání, který umožní rychlé „zaškolení“ na konkrétní práci. Připravit se na vstup nové průmyslové revoluce 4.0. Intenzivně seznamovat žáky se změnami, které přinese v požadavcích na vzdělání. Podpořit vědeckou odbornou činnost už středoškoláků, podpořit výzkumné instituce, české firmy a jejich finální produkty. Připravit se na případný odchod zahraničních firem, přestat investovat do pouhých překladišť, nedávat dotace a jiné finanční pobídky zahraničním koncernům. Poctivou práci dobře a spravedlivě odměnit. Dosáhnout co nejdřív výše mezd srovnatelných s okolními zeměmi.
Každé dítě, každý člověk by měl být znovu pyšný a hrdý na to co umí, co zná, co dokáže. Dobré výsledky ve škole by neměly být hanbou, ale pýchou.