L. Šneberková: Kdo boj proti lichvě a exekučním mafiím jen předstírá – a v čem tkví plán KSČM

26. 6. 2017

V dnešní době levných hypoték a snadného získání nebankovních půjček zadlužení českých domácností stoupá. Vláda neustále zdůrazňuje, jak je potřeba podporovat mladé rodiny a nízkopříjmové skupiny obyvatel, ale reálné řešení nepřináší. Aby tito lidé mohli žít normálním životem, mít střechu nad hlavou, či si vybavili domácnost základními věcmi, nezbývá jim nic jiného než se obrátit na věřitele.

Jsem přesvědčena, že většina lidí, kteří si dluh berou, mají v plánu poctivě splácet, avšak v životě každého se může stát nečekaná událost, která může momentálně indisponovat bonitu dlužníka. V takovém okamžiku nastávají žně pro exekutory, kteří mají v současnosti díky velkému vlivu exekutorské komory takřka neomezené pravomoci.

Otázkou zůstává, proč tomu tak je. O problematice lichvy a průběhu exekučních řízení, které jdou ruku v ruce se dlouhodobě ví. Žádná vláda však není schopna udělat těmto nekalým praktikám přítrž. Situace je o to vážnější, že jde ze své podstaty o byznys založený na lidském neštěstí pod záštitou státu.

Netvrdím, že exekuce jsou zbytečným nástrojem. Je logické, že hájit práva poctivých věřitelů je rovněž důležité, ale ne formou, jakou to probíhá nyní, kde jsou v první řadě uspokojovány zájmy exekutorů.

KSČM již dlouhodobě poukazuje na problematiku exekučního zákona a už od roku 2011 se marně snaží prosadit novely v exekučním řádu. Cíl je jednoduchý. Exekuce má sloužit k narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, nesmí být však soukromým byznysem exekutorů a celý proces vymáhání musí probíhat podle jasně stanovených úředních postupů. Exekutorská činnost by neměla probíhat prostřednictvím privátních exekutorů, způsobem narušující právní moc.

V praxi se lze totiž mnohdy setkat se situacemi, kdy jsou dlužníkům odebírány věci patřící do společné domácnosti. Často se také stává, že společnosti realizující exekuci, odebírají majetek mnohdy mnohonásobně dražší, než je samotný dluh. Tyto společnosti následně zanikají a rozdíl mezi dluhem a pohledávkou již dlužník nikdy neuvidí. Z dluhu v řádu tisíců, se může stát díky zásahu exekutora dluh v řádu desetitisíců i více.

V závěru tedy ještě jednou položím otázku, jak je možné, že se KSČM dlouhodobě nedaří prosadit novelu exekutorského zákona, která udává jasné postupy a chrání práva dlužníků na straně jedné, tak věřitelů na straně druhé? Díky krokům vlády, která vždy naše návrhy smete ze stolu, si nelze proto myslet nic jiného než to, že současný proces exekučního řízení je soukromý byznys, sloužící k obohacení nejen exekutorů, ale i osob na ně navázaných ve vládě a v takovém okamžiku lze už hovořit o exekuční mafii.

Základní podstata exekucí, tedy vypořádání se mezi věřitelem a dlužníkem se tedy v současném pojetí zákona bohužel zcela vytratila.

Autor: 
Ludmila Šneberková, kandidátka KSČM pro volby do PS PČR 2017 v Karlovarském krajiZáložka
Zdroj: 
Ludmila Šneberková, kandidátka KSČM pro volby do PS PČR 2017 v Karlovarském krajiZáložka

Články

.