Když tuto krátkou větu veřejně řeknu, tak se mnoho lidí zalekne a položí mi otázku: „A to si jako máme koupit domů kulomet?“ A téměř jedním dechem dodají, že to odmítají, že přeci platí daně a od toho máme policii. Škoda, že reakce často předchází myšlence. S takovou logikou bychom totiž museli také tvrdit, že hasit požáry mohou jen hasiči (a třeba jen ti profesionální), nebo že lékařskou pomoc musí vždy poskytovat jen lékař a záchranka. Naopak stát se snaží (či spíše snažil) naučit nás být schopen poskytnou neodkladnou první pomoc. Dokonce to po nás v některých případech požaduje i pod hrozbou trestní sankce (§ 150 a 151 tr. Zákoníku). Stejně tak po nás stát vyžaduje preventivní protipožární opatření, např. v podobě povinnosti zakoupit si hasicí přístroj. Ten, kdo, ač neprofesionál, pomůže požár uhasit nebo zachrání jinému život poskytnutím včasné první pomoci, je odměňován a označován za hrdinu. Stejně tak je to i v případě poskytnutí pomoci policii – viz. § 100 zákona o Policii ČR – udělování darů a medailí.
Těch, kteří i nadále budou tvrdit, že zajišťovat bezpečnost musí vždy policie, bych se zeptal, zda si někdy koupili do domu, bytu či na chalupu nějaký bezpečnostní zámek či jiné bezpečnostní zařízení. A věřím, že vždy by odpověď zněla ano, koupil, chráním si přeci svůj majetek. Mnoho z nás je ochotno do ochrany svého majetku investovat nemalé peníze. Mohl bych se zeptat proč, když i ochrana majetku je přeci také úkolem policie? A jako kdybych už slyšel ty odpovědi, protože policie je k ničemu, krade se, loupí se a další lamentování nad dnešní dobou. Pro připomenutí pro tyto lidi podotýkám, že se kradlo a loupilo i před rokem 1989.
Tvrdit tedy, že bezpečnost musí zajišťovat jen policie, je nesmysl. Je na každém z nás, jak se k otázkám bezpečnosti postavíme, zda si budeme i nadále chránit pouze svůj majetek nebo zda jsme ochotni pomoci policii i při ochraně života, zdraví a veřejného pořádku. Uvědomme si, že celá západní Evropa je ohrožována teroristickými útoky a je jen otázkou času, kdy se něco podobného odehraje i v ČR. Neexistuje účinná ochrana a bez širokého zapojení obyvatelstva nejsme schopni tuto hrozbu eliminovat. Obyvatelstvo se musí znovu naučit, jak na krizové situace reagovat, jak se chovat, popř. jak jim předcházet. A nejde jen o teroristické útoky, ale třeba jen o požáry, povodně a podobné katastrofy. Společnou výchovou k vlastenectví docílit toho, že toto je má země, můj domov a my si jej ochráníme. Mrzí mě, že řada zejména starších lidí, toto odmítá a při vyslovení věty v titulku argumentují, jako by jim snad o ochranu svých dětí a vnoučat ani nešlo.