Děti se mění tak, jak se mění doba, která překypuje tempem. V mnohých případech rodiče mají příliš mnoho práce a dětem tolerují maximum. Snaží se jim tak vynahradit čas, který jim kvůli zaměstnání nemohou věnovat. Striktní disciplína, jež v minulých letech byla ve školách a provázela i výchovu doma svým autoritativním a nekompromisním postojem, skončila.
S dětmi více diskutujeme, dáváme jim prostor na vyjádření a zajímá nás, co vlastně chtějí ony. Když ve škole učitelé tento problém neakceptují, dochází ke střetům, které pak nejdou jen tak lehce řešit. Fyzické tresty jsou nepřípustné a ve své podstatě nikdy nic nevyřeší, jen vyhrotí situaci.
Je bezesporu třeba, aby učitelé měli nejen dostatek času, ale i možnost dalšího vzdělávání, jež jim umožní získat zkušenosti jak s dětmi zacházet. Děti dnes mají širší rozhled, dovedou diskutovat i odporovat. Názor, že dítě má být poslušné a tedy zticha a jen kývat na názory dospělých, už rozhodně neplatí. Každému mohou selhat nervy – rodičům, učitelům i dětem.
Nejlepší cesta, jak řešit konflikty mezi učiteli a dětmi, je dát jim prostor k diskusi, ale současně vyžadovat úctu i kázeň vůči učitelům. Některé školy toto řeší tzv. třídnickými hodinami, kde si vyříkají žáci i učitelé problémy a snaží se najít tu zlatou střední cestu. A to je správně. Nebývá výjimkou, že ten největší rošťák bývá i velmi nadaný žák.