Nahrnula se na ně spousta povinností. Přitom zastupitelstvo často vede neuvolněný starosta a úředníků či úřednic je tady stěží do mariáše. Nebylo by proto účelné, aby se obcím 1.typu, tedy těm menším, odňaly úkoly vyplývající z přenesené působnosti? Takový návrh obsahuje hodnotící zpráva k výsledkům kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti svěřené orgánům obcí, krajů a hl.m.Prahy za léta 2014 -16. Ústřední správní úřady pak mají do konce srpna vypracovat opatření. Některá z nich by mohla zahrnovat návrhy na změny zákonů. Uvedený materiál zpracovaný ministerstvem vnitra takových námětů obsahuje hned několik. Jenže se blíží konec volebního období, takže je otázkou, zda kontrolní zjištění a legislativní podněty neskončí v hlubokém povolebním šuplíku. Myslím si proto, že nově ustavený výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj by je měl vytáhnout a novou vládu požádat o zapracování toho, co shledá potřebným, do legislativního plánu.
Začít může u potíží se zadáváním údajů do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Kontrola zjistila, že v některých obcích stále ani netuší, že tam mají něco zapisovat. Řada z nich tak ani neměla zřízen přístup do informačního systému územní identifikace. Jiné raději uzavřely veřejnoprávní smlouvu, aby to za ně dělal někdo jiný. Ke konci roku 2016 tak postupovalo více než 12 % obcí. Ten, kdo by měl tuto agendu na menších obcích vykonávat, má na starosti mnoho dalších úkolů. U zápisů do registru, které nejsou příliš časté, proto chybí praxe, a tak vzniká mnoho chyb. Schází ovšem jednoduchý způsob, jak je odstranit. Správce registru spíš uvidí nedostatky v referenčních údajích, jenže podle současného zákona nemůže nijak zakročit. Ve zmíněné zprávě se proto navrhuje, aby se zákon o základních registrech změnil tak, aby správce registru mohl označit nesprávné údaje, které pak editor, tak jako nyní jako jediný oprávněný, odstraní. Není to žádný mediální trhák, ovšem právě základní registry měly přinést i pro občany zjednodušení komunikace s úřady, kde by nemuseli vyplňovat stále znovu stejné údaje. Vysoká chybovost v registrech by tento záměr znehodnotila.
Sílí volání, a to i z krajských úřadů, po novém stavebním zákonu. Nemyslím tím současnou novelizaci. I ta je stále hodně složitá a nepřehledná. Jedním z podnětů je nastavit nový systém obecných stavebních úřadů a „eliminovat“ čili zrušit malé úřady s jediným pracovníkem. Diskusi na toto téma je třeba zahájit hned po volbách, jinak skončíme zase jen u novely. Z kontrolních závěrů také vyplývá, že by stavební úřady měly mít více pracovníků, protože jim přibývá další agenda. Třeba podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy stavební úřady na základě požadavků úřadů práce provádějí kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje příslušné technické požadavky. Obce doporučují také změny v zákonu o místních poplatcích či jednodušší správní postup při rušení údaje o místu trvalého pobytu. Jistě by stálo za to, aby se na začátku příštího volebního období sestavil soupis úkolů v přenesené působnosti zejména u menších obcí a hledalo se východisko, jak je snížit. Podle mé zkušenosti tyto pokusy zatím narážejí na přetrvávající resortismus, kdy ministerstva spíš vymýšlejí novely či nové zákony s novými povinnostmi pro obce, než aby společně hledala způsob, jak státní správu zefektivnit.