Delegace sněmovního zahraničního výboru, vedená předsedou Karlem Schwarzenbergem, navštívila Srbsko. Proběhlo mnoho schůzek s představiteli srbského parlamentu i vlády, kde nám naši srbští kolegové objasnili aktuální situaci v Srbsku ve spojitosti s přístupovým jednáním k EU, a samozřejmě také s krizí migrace.
Jasně se ukázalo to, že EU chce využít snahu Srbska o vstup do EU a snaží se vyvíjet tlak na srbskou stranu, aby se vzdala svého území, tzv. Kosova. Tento politický tlak považuje Srbsko za neúměrné otevírání problému, který již dlouho řeší Srbsko s Prištinou a který ještě dlouho bude bolestivým momentem na vztazích všech zúčastněných.
Nastal však výrazný posun ve vnímání tohoto problému, kdy srbská strana deklaruje: »Odložme věci, které nejsme schopni nyní vyřešit, tj. územní statut, ale řešme problémy faktické, které brání normálnímu fungování a komunikaci.« Naopak zde se ukazuje nepružnost kosovské strany, která klade důraz na řešení územního statutu. Tento postoj Prištiny již tak dosti výrazně komplikuje život běžných Srbů, kosovských Albánců i jiných menšin, žijících na tomto území.
Srbská vláda věří, že se jí do konce tohoto roku podaří otevřít první kapitoly přístupových dohod. Negativně však bohužel vnímají snahu poslanců německého Bundestagu předřadit kapitoly, týkající se statutu Kosova, které jsou v současné době velice těžce řešitelné v návaznosti na Rezoluci OSN, uznávající nedělitelnost území Srbska. Toto také srbští kolegové zdůrazňovali ve vztahu Ukrajina – Krym, kdy stojí za názorem nedělitelnosti Ukrajiny, stejně jako EU, ale také trvají na tom, aby EU měřila stejným metrem.
Aktuálním problémem EU, potažmo Srbska, je migrační vlna, procházející touto balkánskou zemí. Migranti přicházejí z Řecka, které je státem EU, dále pak procházejí Makedonií a Srbskem a míří přes Chorvatsko do bohatých severských států EU. Srbská vláda nemá důvod nutit tyto migranty zůstat na jejím území a bránit jim ve splnění jejich snu. Zvlášť, když prvním územím, na které vstoupili, byl již stát Evropské unie – Řecko.
Přesto jim nabízí humanitární pomoc a maximální ulehčení jejich strádání, které již nyní stojí tento ne velmi bohatý stát nemalé finanční prostředky. Nastavili tím zrcadlo Chorvatsku, které zablokovalo dopravu na hranicích před vlnou migrace na své území, přitom pokrytecky tvrdě kritizovalo Maďarsko za plot na svých hranicích. Tato neschopnost Evropy řešit problémy, které mnohdy sama vyvolala svým jednáním, ať již vzpomeneme Libyi nebo Sýrii, dopadá na balkánské státy nejen ekonomicky, ale i celospolečensky a vrhá velmi špatné světlo na EU. Existuje cesta ven, kterou budu prosazovat. A to urychlené zahájení a brzké dokončení přístupových dohod o vstupu