Panu prezidentovi Miloši Zemanovi bývá předhazováno, že se prý podílí na vulgarizaci politické kultury. A tak bych čekala, že při neustálé kritice ze všech možných stran nebude mít jeho styl následovníky. Opak je pravdou. Přesvědčily mě o tom některé virtuální facky v posledních dnech.
Po lidskost postrádajícím komentáři lidoveckého funkcionáře Daniela Kalendy, v němž označil tragicky zemřelých 71 uprchlíků (mezi nimiž bylo ani ne dvouleté dítě) za lůzu a živel, se blýskl „vtípkem“ jeho stranický kolega Marian Jurečka. Na sociální síti sdílel fotku fotomontáže náhrobní desky s nápisem: Ing. Miloš Zeman, 1944 – 2016, zde leží blbec, který každého rozumně uvažujícího člověka rozzuřil k nepříčetnosti.
K výstupům pana prezidenta mám výhrady, to není žádné tajemství. Jako politička jej můžu třeba i tvrdě kritizovat, přitom se ale pokusím nepřekročit hranice slušnosti. A pan Jurečka není jen tak nějaký politik, je ministr. Jeho profily na internetu nejsou profily rokytnického statkáře, ale významného funkcionáře koaliční strany. Denně je sleduje několik tisíc lidí.
Chápu snahu o odlehčení v současné velmi napjaté situaci ve společnosti, tohle se panu ministrovi ale vážně nepovedlo. Tím se na vulgarizaci politické kultury spíš podílí. A snaha těch, kteří jsou vidět, by měla být opačná.