Stejně jako si v pohádce Sůl nad zlato neuvědomoval král, jak cennou komoditou je obyčejná sůl, velká většina z nás bere dostupnost vody jako samozřejmost. Mnozí občané si ovšem její doslova životní význam uvědomili teprve s letošní vlnou veder a podprůměrným množstvím srážek, které mají za následek sucha trápící velkou část území České republiky – Jihomoravský kraj nevyjímaje.
V posledních letech se na některých místech stavěly přírodní vodní nádrže či rybníky, přičemž část našich občanů z tohoto počinu nebyla nadšená, neboť při jejich zřizování musely ustoupit některé parcely. Nicméně dnes vidíme, že budování takovýchto staveb, které nám pomáhají udržet vodu v krajině, je potřebné ještě v mnohem větší míře. Sucho je pak jen jedním z průvodních jevů, které jsou s rychlým odtokem vody z krajiny spojeny. Jižní Moravu nedávno postihly například eroze půdy. Občané v celé republice se též potýkají s bleskovými povodněmi. I za ty částečně může neschopnost půdy pojmout a zadržet vodu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka nyní přišel s „revolučními“ nápady, jak zatočit s nedostatkem vody a řešit sucho. Jedním z nich je například zákaz zalévání zahrad. Myslím, že bychom měli spíše budovat systém vodních nádrží, rybníků a poldrů. Je škoda, že se na mnoha místech upustilo od důmyslných závlahových systémů polí, které byly po dlouhou dobu funkční a částečně předcházely problémům, jež dnes řešíme.
Problémy se suchem, povodněmi, erozí i meliorací budou podle všeho trápit naší zemi čím dál častěji. Řešení ovšem existuje ve vybudování takového systému, jež zadrží vodu v krajině – jak pro případ sucha, tak pro případ přívalových dešťů, čímž zároveň eliminujeme hospodářské škody, které přebytek nebo nedostatek vody může napáchat. Právě takový systém má podporu i KSČM.