Nedávno cestující letadla, které přistávalo ve Varšavě na letišti Frederyka Chopina, unikli jen o vlásek možné tragédii. V bezprostřední blízkosti letiště se totiž pohyboval dron. O nich jsme dříve slýchávali v souvislosti s nejmodernějším vybavením armády. Dnes jsou bezpilotní letouny dostupné stále širšímu okruhu lidí, neboť jejich cena výrazně klesla a dále klesá. V případě, že by takovýto dron narazil do dopravního letadla, byli by cestující na palubě v ohrožení.
Paradoxem je, že v dnešní době, kdy jsme sledování prostřednictvím internetu, sociálních sítí a chytrých telefonů, nejsou majitelé bezpilotních letounů do 20 kg hmotnosti povinováni své stroje nikde evidovat. V rukou amatéra může být takovýto stroj potencionálně nebezpečný. A už vůbec nemluvím o tom, co by mohl znamenat v rukou člověka, který by ho zneužil ke spáchání úmyslného činu.
Proto jsem už v dubnu letošního roku interpeloval ministra dopravy Daniela Ťoka, zda Úřad pro civilní letectví, pod který problematika spadá, neuvažuje alespoň o základní evidenci dronů. Každý bezpilotní letoun a jeho majitel by byl dohledatelný. Pan ministr Ťok mi odpověděl, že Česká republika vyčkává, jakou regulaci v tomto ohledu přijme EU. Věřím, že se v tomto ohledu pohnou věci kupředu, protože pokud by se tak nestalo, stálo by za zvážení, zda se nevydat vlastní cestou a později zákon zharmonizovat s legislativou EU. Od katastrofy totiž, jak jsme viděli, nemusí být daleko.