Zahraničí udiveně zvedá obočí nad požadavkem zaplatit poplatek za přejmenování náměstí v přístavním izraelském městě Haifě. Jaké bylo udivení izraelského velvyslance, když dostal dopis z nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 s výzvou na uhrazení poplatku za použití jména Václava Havla. Totéž potkalo města, která umístila lavičky Václava Havla.
V rámci údajné licenční smlouvy chce knihovna Václava Havla po místech, kde byly lavičky umístěny, 30 000 Kč + DPH. Ani letiště, které se v Praze také přejmenovalo, nedostalo jméno Václava Havla tak zcela zdarma. Dagmar Havlová prý »pouze« získala možnost používat zdarma VIP služby, které se pohybují kolem 5000 Kč na osobu a jeden let.
Trochu mne mrazí v zádech, aby se tohoto, ne zrovna podle mne důstojného vzoru, nechytili i potomci osobností vzhledem k tomu, že jejich jména nesou ulice a náměstí českých, moravských a slezských měst a obcí. Nelze se ani divit, že velvyslanec Izraele oponuje, člověk by totiž nečekal, co vše se dá zpeněžit. A tak věřme, že lidé, kteří něco dokázali, nebudou prostřednictvím svých potomků požadovat zaplatit za svá jména.
Možná bychom si měli všichni uvědomit, že kšeftovat s popularitou zemřelých není tou nejlepší cestou, jak uctít jejich památku, byť je to zdůvodňováno sebelíp. Navíc mám za to, že 30 000 Kč + DPH by města, která Havlovy lavičky umístila, byla zajisté schopna využít smysluplněji ve prospěch svých občanů.