Venkov se pomalu a jistě vylidňuje. Mladí lidé odcházejí za prací do větších aglomerací a pro starší generaci se mnohdy stává život na vesnicích tak trochu problémem. Chybí spousta věcí, které jsou ve městech zcela běžné. Ať už se jedná o zajištění dopravy, zdravotní péče, v mnohých případech i zásobování potravinami, špatné silnice, neopravené chodníky, chybějící napojení na vodovody či nutnost kanalizační sítě.
Úroveň běžného života na venkově závisí na tzv. občanské vybavenosti a to je to, o čem je nutné nejen diskutovat, ale hledat i řešení. Nedostatečná daňová výtěžnost malých obcí neumožňuje jejich dostatečný rozvoj. Zejména obce do tisíce obyvatel se tak dlouhodobě potýkají pro ně s takřka neřešitelnými problémy.
Vláda na posledním zasedání schválila plány na podporu obslužnosti venkova. Např. prodej potravin v malých obcích by podle návrhu ministerstva zemědělství mohl být označen jako veřejná služba. A tím by vznikl nárok na veřejnou podporu. Finální návrh dokumentu byl na požadavek ministra Jurečky o měsíc posunut. Dá se říct pozdě, ale přece. Ve venkovských oblastech žije zhruba třetina českého obyvatelstva. Přesto však ty nejmenší obce zanikají, což je opravdu škoda. Žít na vesnici skýtá mnoho výhod, ať už je to zdravé ovzduší, možnost pěstování zeleniny a ovoce či chov drobného zvířectva.
Věřme tedy, že i mladí lidé přestanou vesnice opouštět a ty opět rozkvetou do krásy. Na bezpodmínečné nutnosti zajištění rozvoje venkova se shodují orgány státní správy i veřejné samosprávy. Řešení, která v konečné fázi ministerstvo zemědělství předloží, by měla být jakousi záchrannou sítí, ale především dlouhodobým programem do budoucna. Jinak totiž malebné a tolik obdivované vesnice nedokáží bez pomoci zachovat svůj ráz ani splnit požadavky lidí, kteří v nich žijí nebo žít chtějí.