Když někdo rozpoutá kampaň, která je neadekvátní masivností a použitím prostředků (i tzv. podpásových) vzhledem k objektu či protivníkovi, na kterého se střílí, říkává se, že jde s kanonem na komára. Tak nějak to vypadalo v posledních týdnech kolem problému »svobody panoramatu« - lidsky řečeno, možnosti svobodně si fotografovat kulturní památky, architekturu nebo třeba umělecká díla, která se nám líbí při cestování světem.
Média totiž vyrukovala se soustředěnou palbou proti poslancům Evropského parlamentu s použitím nepravdivého, leč chytlavého a veřejnost provokujícího hesla »už si skoro nic na dovolené nevyfotíte, poslanci vám to zakážou«. Lež jako věž. Poslanci Evropského parlamentu především nemohou nikomu nic zakázat, což média musí vědět. Pokud ne, o to hůř. V krajním případě mohou europoslanci jen s nějakou legislativní úpravou v Unii souhlasit, či být proti, pokud se na ní domluví členské státy. Takže média i populističtí politici, kteří klacek proti »Bruselu« hned zvedli a tlučou s ním hlava nehlava, vlastně »trefili kozla« - tedy hodně se spletli. Žádný zákaz z EP prostě nevychází. Tím spíš, že bod o změnách pravidel ohledně »svobody panoramatu«, tedy fotografování ve veřejném prostoru, který by navrhoval, opakuji, jen navrhoval, sjednocení pravidel v EU, z obšírného dokumentu o autorských právech nakonec vypadl. Což znamená, že EP nechává členským zemím možnost si stanovit svoje pravidla, a ta u nás v této otázce nic nezakazují. Například na rozdíl od Francie a jiných zemí, kde jsou v autorských právech ohledně fotografování ve veřejném prostoru přísnější.
Nevím, kolikrát a jak ještě budu muset společně s dalšími europoslanci vyvracet tyto bludy, vysvětlovat novinářské kachny, jak zkresleným informacím říká kolega Pavel Svoboda z KDU-ČSL, který sice v našich médiích bojuje proti dezinformacím jako lev, ale v parlamentním výboru přitom hlasoval pro určité sjednocení pravidel v EU, které by sice upřesnilo způsob komerčního využití fotografií, ale naši benevolentní praxi by poněkud zpřísnilo. Čímž chci jen opět naznačit, že vše je to vlastně o tom, kdo jaké informace má a jaké chce nebo nechce lidem dát. Podstatné ale je, že se - zjednodušeně řečeno - i další kolegové europoslanci »umoudřili« a Evropský parlament nakonec nedoporučuje omezovat fotografování z dovolené. I v dalších bodech jsme jen prezentovali, jaký názor na uplatňování autorského práva máme a jak budeme formovat svoje stanovisko, pokud Evropská komise s nějakou závaznou úpravou přijde.
Nehledě na tato vysvětlení si ale nejsem jistý, jestli hysterie kolem fotografií z veřejného prostoru skončí. Je to přece tak jednoduché a mediálně vděčné téma, i když při střelbě kanonem na komára byl trefen pověstný kozel.