Bývala to magická slova. Staniol reforem - či obrany lidských práv - dokázal prodat skoro cokoli. Kukuč derviše mívalo i vše, co lidé vnímají jako neziskové dobrodiní. Ty doby se už nevrátí. Zklamání křivdí i centrům skutečné charity. Bezpočtu spolků a sdružení, zaskakujících za stále děravější veřejné služby.
Pověst jim kazí ty, co strkají nos do politiky. Práčata cizích sponzorů, inscenujících různá darebáctví. Byly už inventářem barevných revolucí. Tedy demokracie na export, nadílející zvůli a chaos, civilizační degeneraci i potoky krve. Teď se však hromadí i jiné důkazy. Řada neziskovek má prsty za kulisami uprchlické vlny.
Minulý týden načapali in flagranti i německou Sea Watch. Na pět set běženců, zadržených libyjskou pobřežní stráží, chtěla propašovat do Itálie. A to i navzdory instrukci italských úřadů, dohlížejících na námořní trasu mezi oběma zeměmi. Loni jí do Itálie proniklo na 180 tisíc běženců. Plných 26 procent z nich – plavidly neziskových organizací. Letos se migrantů toutéž trasou čeká ještě mnohem víc. Mezinárodní organizace to odhadují na 800 tisíc.
Jsou otázky, jimž hrozíval cejch nevychovanosti. Ba xenofobie a jiných zvráceností. Teď už je kladou i špičky italské justice. Například Carmelo Zuccara, vrchní prokurátor Katánie, jednoho z hlavních uprchlických terminálů z Afriky. Ani jemu totiž nejde do hlavy, kde bere charitativní MOAS, registrovaná na Maltě, na své záchranné operace půl miliónu EUR měsíčně. A odkud ví tak přesně, kde že se právě nacházejí plavidla s uprchlíky, jež promptně „zachraňuje“ už u libyjských břehů, aby je dovezla až do Itálie. Podobné hlasy zní i ze štábů protipašerácké operace EU a její pohraniční agentury Frontex.
Migrační vlna ukájí i docela zištné libido. Balíkuje se na ní spousta penzionů a ubytoven. Platby od eráru je zbavují i tržních rizik. Kasu za statisíce imigrantů plní i soukromým pojišťovnám. Vedle kšeftu převaděčských gangů je to však jen ochotnické divadlo. Několik tisíc EUR za osobu je tu běžné pravidlo. Počátkem týdne to dovedl ještě dál skandál, který otřásl Kalábrií. Přesněji rozsáhlá policejní razie v uprchlickém táboře Isola Capo Rizzuto. Ukázalo se totiž, že největší z těchto kalábrijských center je podnikem ´Ndranghety, zdejší odnože mafie. Ze 103 miliónů EUR, které inkasovalo z fondů Evropské unie, uvízla za nehty mafie víc než třetina. Za mřížemi skončili i šéfové katolické charity. Mafie je pásla jako své bílé koně. Ten samý klan tuneloval i hlavní středisko pro uprchlíky na ostrově Lampedusa. Většina z nich přistává v Itálii právě tu.
„Neziskové“ politikaření kvete i v naší zemi. Internetem kolují videa z mateřských škol, pěstujících v capartech lásku k Alláhovi. Jde-li snad o zlovolný podvrh, k čemu pak Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, přifařené přímo k Ministerstvu vnitra? Z jakého masa a krve jsou Evropské hodnoty – a růženec jiných podobných spolků – se však ví přesně. Malují na zeď čerty ruské propagandy, co nám prý chce zmanipulovat i volby. Coby ďábelská konspirace, kterou si pokoutně platí sám Kreml a jeho tajné služby. Decibelů spousty, po důkazech však vidu ani slechu.
Korunu všemu nasadil sám premiér. Ve čtvrtek na mezinárodní konferenci Stratcom Summit 2017. V budově Ministerstva vnitra ji pořádal myšlenkový tank Evropské hodnoty. Česká republika, pravil tu Sobotka, sponzoruje „nezávislá ruskojazyčná média“, která prý srdnatě „čelí propagandě a dezinformacím“. Už teď prý víc než 10 milióny ročně – a “vzhledem k důležitosti projektu“ ta suma dál poroste. Svatozář dobrodiní, poskytovaného zadarmo, mu tak už nikdo nevrátí. Jde však o peníze z našich daní, a ne premiérovy prkenice. Takže je namístě trvat hned na několika otázkách: Co je to za média? Kde k nim premiér přišel? Jak moc jsou nezávislá na těch, kdo mu je dohodili? Nakolik nezávislí jsou oni sami? Šíří snad v ruštině opravdu nepředpojaté zpravodajství? Anebo propagandu jako řemen, placenou teď už i českým erárem?