Je libo tričko s Adolfem Hitlerem? Nebo Reinhardem Heydrichem? Nebo hrníček s Josefem Mengelem? Ano, doktorem Mengelem, krasavcem z Birkenau? Anebo kalendář s dvanácti postavami »osobností třetí říše«? Ano. Jsou k dispozici. Stačí jen napsat adresu vydavatelství Naše vojsko a poslat objednávku. Neváhejte, nabídka trvá až do vyprodání. Zájem prý je a nejde v něm o žádné »politikum«, jen o peníze.
Myslíte, že sním? Nikoli. Je holou skutečností, že vydavatelství, které nese tak významné jméno, jež ho spojuje s naší armádou, nabízí něco, zač jinde, včetně Spolkové republiky, by následovalo vězení. Přeháním? Nikoli.
Ono vydavatelství, tedy Naše vojsko, už nespojené s naší armádou, ale hlásící se jako pokračovatel bývalého NV, jež dříve vydávalo zajímavé knihy z válečného prostředí, dnes má jiné vydavatelské a prodejní programy. Někdo ho po převratu dost rychle prodal. Proč asi? A nemohl to být obyčejný úředník ministerstva obrany.
Zvláště za pozornost stojí poslední vydavatelský počin tohoto vydavatelství – kalendář (Kč 500). V lednu na psacím nebo jiném stole našeho bytu se z něj na nás dívá rodák z Braunau, nikoli Broumova, jak se mylně domníval zeměpisu neznalý prezident Hindenburg, pokoutný vídeňský malíř a nositel Železného kříže, povýšený za chrabrost na verdunském nebo jakém poli, což zpochybnil »zuřivý reportér« E. E. Kisch, do hodnosti svobodníka, sám Vůdce »Nové Evropy« Adolf Hitler.
V únoru se pak můžeme dívat na námořního důstojníka, občasného letce a ještě občasnějšího šermíře, muže hýbajícího šachovými figurkami nacistického Německa, šéfpolicajta Říše, plánovače nejhorších podrazů, který chtěl nás Čechy po vítězné válce vystěhovat někam na Sibiř (nebo snad do Patagonie?) a jinak zdecimovat, na Reinharda Heydricha.
V březnu se zase na nás dívá dvojnásobný doktor, milenec krásných žen a dokonce i jedné české herečky, kulhavý Joseph Goebbels.
V dubnu pak v šatech zřejmě před vynesením rozsudku méně úspěšný karlovarský knihkupec, ale o to úspěšnější sudetoněmecký politik a dokonce poslanec československého Národního shromáždění, který téměř z parlamentu zamířil do funkce státního ministra a šéfa policie v Böhmen und Mähren, SS generál Karl Hermann Frank.
V květnu…, atd., atd. Na nikoho z »osobností Grossdeutschland« se nezapomnělo. Je tu Göring, Himmler, Hess, »Hitlerův hasič« generál Model, »pouštní liška« generál Rommel, ale také proslulý doktor Mengele… Dvanáct nikoli »rozhněvaných mužů«, ale vzorných nacistů. Nápad hodný vskutku k tomu, aby »obohatil« svým obsahem naše byty. A když si k tomu ještě koupíme například popelník s obrazem Heydricha za 199 korun nebo katalog nacistických vyznamenání s fotografií Konráda Henleina na první straně za 1499 korun českých, »budeme jistě spokojeni«.
Kdysi jsem plánoval vydání kalendáře osobností druhé světové války. Byl tam nejen Žukov, ale i Eisenhower, nejen Koněv, ale i Montgomery, nejen Rokossovskij, ale i Bradley, nejen Rybalko, ale i Patton... Listopad narušil jeho vydání. Po něm se pro ty sovětské velitele už nenalezlo místo a brzy ani pro ty západní. Paměti nacistických generálů zaplnily »military« v knihkupectvích.
Vydavatelství Naše vojsko však šlo ještě dál. »Osobnosti třetí říše« a další artefakty se nám »díky« němu mohly dostat až do našich kanceláří a domovů. Ale, když o tom přemýšlím, je to normální? Neměly už se dávno příslušné orgány »počiny« vydavatelství Naše vojsko zabývat?