Nestrašte! Zrušení karenční lhůty byl krok správným směrem

22. 7. 2020

Teprve před rokem bylo konečně obnoveno proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci. Přitom zákon o zrušení karenční lhůty předložila KSČM již v lednu 2015! Poté procházel sněmovní mašinérií pouze přes tzv. opoziční okénka, které si KSČM na tehdejší koalici ČSSD, ANO a KDU – ČSL doslova vydupala. Přestože zrušení karenční lhůty bylo součástí jejich vládního programového prohlášení. Nakonec byl tento návrh KSČM podporovaný zaměstnanci i rozumnými zaměstnavateli v roce 2016 definitivně zamítnut hlasy ANO, TOP 09, ODS a KDU – ČSL. Nepodpořili ho tehdy ani čtyři poslanci z ČSSD.

Tato ostudná relikvie Topolánkova úsporného balíčku, která nutila zaměstnance, aby své nemoci přecházeli, „roznášeli“ je na svých pracovištích nebo si brali dovolenou, protože si nemohli dovolit výpadek už tak dost nízkých příjmů, byla především díky tlaku KSČM nakonec skutečně zrušena. Pro osvěžení paměti připomínám. Původně, po zavedení proplácení prvních 14 dnů zaměstnavatelem, jim byly zároveň sníženy odvody na nemocenské pojištění za zaměstnance.

První tři dny se vyplácelo cca 25 % a poté 72 % z redukovaného základu. Poté přišlo osudné snížení z 72 % na 69 % a první tři dny nic. Na tom zaměstnavatelé „vydělali“, protože se odvody nezvýšily, ale oni propláceli mnohem méně. Ústavní soud následně rozhodl, že musí být první tři dny propláceny, protože si na to zaměstnanci platí. Pan Nečas tedy vymyslel „fintu“. Zaměstnancům se nemocenské pojištění jimi placené zcela zrušilo, tím odpadl argument ÚS a karenční doba se znovu zavedla. Zaměstnavatelům stále zůstalo více peněz, protože snížení odvodů jim přineslo více i bez karenční lhůty a s jejím opětovným zavedením ještě narostlo! Poté – v letech 2011–2013 platili zaměstnavatelé náhradu za 3 týdny, ne dva a kupodivu nezbankrotovali.

Nyní nás straší nárůstem a vytvářejí dojem, že lidé zůstávají doma bezdůvodně. Krátkých nemocí ale ve skutečnosti výrazně nepřibylo. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta! Výdaje ze systému nemocenského pojištění v posledních letech samozřejmě rostou. Zvedaly se totiž mzdy a s nimi i nemocenské dávky. Po zrušení karenční lhůty se zaměstnavatelům snížily odvody. Zavedla se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. To vše je určitě ve prospěch zaměstnanců. Nejde o nic menšího než o jejich zdraví, a to se vyplatí!

Autor: 
Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM

Články

.